<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" >

<channel><title><![CDATA[Joga s Evou - Blog]]></title><link><![CDATA[https://www.jogasevou.cz/blog]]></link><description><![CDATA[Blog]]></description><pubDate>Fri, 27 Feb 2026 08:27:06 +0100</pubDate><generator>Weebly</generator><item><title><![CDATA[MŮJ BLOG BANIAN]]></title><link><![CDATA[https://www.jogasevou.cz/blog/muj-blog-banian]]></link><comments><![CDATA[https://www.jogasevou.cz/blog/muj-blog-banian#comments]]></comments><pubDate>Mon, 11 Sep 2017 17:51:26 GMT</pubDate><category><![CDATA[Uncategorized]]></category><guid isPermaLink="false">https://www.jogasevou.cz/blog/muj-blog-banian</guid><description><![CDATA[ M&#366;J BLOG BANIAN&nbsp; &nbsp; &nbsp; &#8203; &nbsp;&nbsp;My&scaron;lenka o psan&iacute; blogu ve m&#283; uzr&aacute;vala u&#382; del&scaron;&iacute; dobu a s&iacute;lila v&#382;dy, kdy&#382; jsem cestovala a psala si z&aacute;&#382;itky do den&iacute;ku. Tento t&yacute;den se v&scaron;ak m&aacute; touha po psan&iacute; probudila ohromnou silou a v&scaron;e ve m&#283; k&#345;i&#269;elo, &#382;e ten spr&aacute;vn&yacute; &#269;as nastal p&#345;esn&#283; tady a te&#271;. M&eacute; rozhodnut&ia [...] ]]></description><content:encoded><![CDATA[<span class='imgPusher' style='float:left;height:0px'></span><span style='display: table;width:293px;position:relative;float:left;max-width:100%;;clear:left;margin-top:0px;*margin-top:0px'><a><img src="https://www.jogasevou.cz/uploads/6/9/3/6/69362543/published/img-0977.jpg?1505152454" style="margin-top: 5px; margin-bottom: 10px; margin-left: 0px; margin-right: 10px; border-width:1px;padding:3px; max-width:100%" alt="Picture" class="galleryImageBorder wsite-image" /></a><span style="display: table-caption; caption-side: bottom; font-size: 90%; margin-top: -10px; margin-bottom: 10px; text-align: center;" class="wsite-caption"></span></span> <div class="paragraph" style="display:block;">M&#366;J BLOG BANIAN<br />&nbsp; &nbsp; &nbsp; <br />&#8203; &nbsp;&nbsp;My&scaron;lenka o psan&iacute; blogu ve m&#283; uzr&aacute;vala u&#382; del&scaron;&iacute; dobu a s&iacute;lila v&#382;dy, kdy&#382; jsem cestovala a psala si z&aacute;&#382;itky do den&iacute;ku. Tento t&yacute;den se v&scaron;ak m&aacute; touha po psan&iacute; probudila ohromnou silou a v&scaron;e ve m&#283; k&#345;i&#269;elo, &#382;e ten spr&aacute;vn&yacute; &#269;as nastal p&#345;esn&#283; tady a te&#271;. M&eacute; rozhodnut&iacute; o psan&iacute; blogu podpo&#345;ila tak&eacute; sout&#283;&#382; o cestu kolem sv&#283;ta s projektem Global gardens, kter&aacute; m&#283; inspirovala sv&yacute;m ekologick&yacute;m zam&#283;&#345;en&iacute;m. Cestov&aacute;n&iacute; mi pohohlo si mimo jin&eacute; uv&#283;domit, jak cenn&aacute; je pitn&aacute; vo<span>da i ostatn&iacute; p&#345;&iacute;rodn&iacute; zdroje a jak t&#283;&#382;ko se lidem, zv&iacute;&#345;at&#367;m i faun&#283; bez nich &#382;ije. Pro&#382;it&eacute; dobrodru&#382;stv&iacute; na cest&aacute;ch pos&iacute;lilo mou sebed&#367;v&#283;ru i umocnilo mou pokoru a vd&#283;&#269;nost za to, co m&aacute;me ve sv&eacute; rodn&eacute; zemi jako samoz&#345;ejmost. Stejn&#283; tak, jako se t&#283;&scaron;&iacute;m na z&aacute;&#382;itky a pozn&aacute;v&aacute;v&aacute;n&iacute; nov&eacute;ho, tak se moc r&aacute;da vrac&iacute;m dom&#367; do Evropy, do &#269;esk&eacute; republiky, do na&scaron;&iacute; beskydsk&eacute; vesni&#269;ky. Vychutn&aacute;v&aacute;m si pohodl&iacute; domova a v&scaron;echen komfort, po&#269;&iacute;naj&iacute;ce sp&aacute;nkem ve vlastn&iacute; posteli a kon&#269;e &uacute;&#382;asn&yacute;m pocitem sd&iacute;len&iacute; klidu s mou britskou ko&#269;kou Felonkou. Libuji si, kdy&#382; mi spokojen&#283; vrn&iacute; v n&aacute;ru&#269;&iacute;. M&eacute; smysly se zost&#345;uj&iacute; a daleko intenzivn&#283;ji vn&iacute;m&aacute;m v&scaron;e kolem, jako by nov&yacute;ma o&#269;ima sleduji zd&aacute;nliv&#283; oby&#269;ejn&eacute; v&#283;ci.&nbsp;<br />&nbsp; &nbsp; &nbsp; Kdy&#382; se n&#283;kam vyprav&iacute;m, vzpomenu si naopak na v&scaron;echny, kte&#345;&iacute; jsou moment&aacute;ln&#283; doma a necestuj&iacute;. P&#345;em&yacute;&scaron;l&iacute;m nad jejich d&#367;vody, pro&#269; tomu tak je. N&#283;kdo t&#345;eba mimo sv&#367;j domov h&#367;&#345;e sp&iacute;, jin&iacute; se boj&iacute; neznalosti jazyka, pro dal&scaron;&iacute; je cestov&aacute;n&iacute; drah&eacute; a maj&iacute; moment&aacute;ln&#283; jin&eacute; priority. Zn&aacute;m spoustu zn&aacute;m&yacute;ch co &#269;ekaj&iacute; na onu vhodnou chv&iacute;li, a&#382; najdou n&#283;koho, s k&yacute;m by dobrodru&#382;nou cestu na vlastn&iacute; p&#283;st podnikli. Napad&aacute; m&#283; dal&scaron;&iacute;ch tis&iacute;c d&#367;vod&#367;, pro&#269; necestovat a mili&oacute;n, pro&#269; ano. St&aacute;le v&scaron;ak vnit&#345;n&#283; c&iacute;t&iacute;m, &#382;e v&scaron;ichni, kte&#345;&iacute; moment&aacute;ln&#283; necestuj&iacute;, n&#283;kde v hloubi sv&eacute; du&scaron;e o cestov&aacute;n&iacute; sn&iacute;. P&#345;i &#269;ten&iacute; m&yacute;ch budouc&iacute;ch &#269;l&aacute;nk&#367; o cestov&aacute;n&iacute; na vlastn&iacute; p&#283;st se m&#367;&#382;ete v klidu usadit, d&aacute;t si t&#345;eba &scaron;&aacute;lek dobr&eacute; k&aacute;vy a nechat se inspirovat m&yacute;mi z&aacute;&#382;itky na tomto blogu. J&aacute; k&aacute;vu b&#283;&#382;n&#283; nepiji, ale p&#345;&iacute;le&#382;itostn&#283; si ji vychutn&aacute;m r&aacute;da. Na ostrov&#283; Bali, na jednom z v&yacute;let&#367;, jsme nahl&eacute;dli do z&aacute;kulis&iacute; p&#283;stov&aacute;n&iacute;, su&scaron;en&iacute; a pra&#382;en&iacute; k&aacute;vy. Byl to nezapomenuteln&yacute; z&aacute;&#382;itek. Vyjeli jsme &#269;asn&#283; z r&aacute;na z m&#283;ste&#269;ka Ubud ve skupince p&#283;ti lid&iacute; malou dod&aacute;vkou, kterou &#345;&iacute;dil m&iacute;stn&iacute; pr&#367;vodce. Na &uacute;vod jsme se pro&scaron;li d&#382;ungl&iacute;, kde jsme spat&#345;ili &uacute;&#382;asn&eacute;ho tvora roztomil&eacute;ho vzez&#345;en&iacute;, cibetku (m&iacute;stn&iacute; n&aacute;zev Luwak). Toto roztomil&eacute; zv&iacute;&#345;&aacute;tko se &#382;iv&iacute; plody k&aacute;vy a po jejich vylou&#269;en&iacute; z t&#283;la ven vznik&aacute; nejdra&#382;&scaron;&iacute; k&aacute;va na sv&#283;t&#283;, Luwak. Tuto delikatesu spolu s dal&scaron;&iacute;mi druhy k&aacute;vy jsme pozd&#283;ji ochutnali p&#345;&iacute;mo na zdej&scaron;&iacute; k&aacute;vov&eacute; farm&#283;. O tom, jak mi tato k&aacute;va chutnala, budete moci &#269;&iacute;st p&#345;&iacute;&scaron;t&#283; v m&eacute;m &#269;l&aacute;nku &ldquo;Nezapomenuteln&eacute; z&aacute;&#382;itky na Bali&rdquo;.</span><br />Autor<br /><a href="https://www.facebook.com/eva.kizekova.1?fref=mentions">Eva Svobodov&aacute; Kizekov&aacute;</a></div> <hr style="width:100%;clear:both;visibility:hidden;"></hr>]]></content:encoded></item></channel></rss>